Můj příběh
Při testu tahák - na vysvědčení dvojka - všichni byli spokojeni...
No všichni vlastně ne, vždyť já jsem tu němčinu neměl vůbec, ale vůbec rád...
Proč bych se jí měl učit, v dnešní době je přeci nejdůležitější angličtina...
"Tati, mami, chtěl bych se podívat do světa."
Díky velkému štěstí jsem se dostal na roční stáž na Luisenburg Gymnasium Wunsiedel.
Bydlel jsem u skvělé rodiny, se kterou jsem v kontaktu dodnes. 🙂
Německy jsem se učil 8 let, ale neuměl jsem doslova nic...
Po příjezdu do Německa jsem se prvních 14 dní jen usmíval, kýval hlavou a říkal "Das ist ok."
Psal se rok 2010
Zlom nastal před Vánoci, díky trpělivé rodině jsem se začal zlepšovat a když jsem si poslední prosincový školní týden zapomněl v autobuse tašku s vánočními dárky pro celou rodinu, byl už jsem schopen vzít telefon, zavolat na centrálu autobusů a domluvit si kdy a kde se autobus bude nacházet abych si dárky vyzvedl. Uff... 🙂
Díky semestru na Technische Hochschule Nürnberg jsem se seznámil ze studenty z celého světa. Zastoupeny byly všechny kontinenty kromě Austrálie.
telefon
Bc. Jan Audes
