Bonus: Skloňování přídavných jmen po “kein”
Německá záporná věta může mít jen jeden zápor. Záporka „nein“, která je opakem „ja“, stojí vždy před větou, není její součástí a je vždy oddělena čárkou.
Nein, wir kommen nicht.
Ne, nepřijdeme.
Nein, er hat kein Kind.
Ne, nemá dítě.
Slovíčko „nicht“ se používá k popření sloves, přídavných jmen, příslovcí a celé věty.
„Kein“ se používá k popření podstatných jmen, používáme jej tam, kde by v kladné větě stál člen neurčitý, nebo podstatné jméno bez členu.
Popření podstatného jména s neurčitým členem:
Ich habe eine Katze.
(Mám kočku.)
Ich habe keine Katze.
(Nemám žádnou kočku.)
Popření podstatného jména bez členu:
Er hat Geld.
(Má peníze).
Er hat kein Geld.
(Nemá žádné peníze.)
Kein se v němčině skloňuje podle rodu a čísla, podobně jako členy. Například: